Žalobu proti státu chtěl vést náměstek

- Náměstek František Korbel rozhodoval o odškodňování a nabízel zároveň své právní služby

- Ministr Jiří Pospíšil za ním stojí

Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel chtěl prý podnikateli Yektovi Uzunogluovi, který dva a půl roku neprávem seděl ve vazbě, jen pomoct. Mnohem víc to ale vypadá na pořádný střet zájmů. Korbel totiž Uzunogluovi nabídl, že ho jeho právní kancelář bude zastupovat ve sporech proti státu. Uzunoglu Česko včera zažaloval o více než 50 miliard korun. Korbel má místo toho hájit zájmy státu - na ministerstvu původně zodpovídal právě za odbor odškodňování.

Ano, působí to trapně

"Ano, působí to opravdu trapně a debilně. Neměl jsme s ním jednat vůbec," řekl HN Korbel. Od Uzunogluovy verze se ta jeho liší v drobném, ale podstatném detailu - v tom, kdo koho oslovil první.

Zatímco Uzunoglu tvrdí, že mu Korbel nabídl své služby sám, náměstek ministra Jiřího Pospíšila říká, že první jej kontaktoval s prosbou o pomoc právě Uzunoglu, kterého jeho kancelář už předtím zastupovala. A tvrdí i to, že se snažil tu část agendy, která hrozila střetem zájmů, převést na jinou právní kancelář.

Korbela se v této věci zastávají oba nadřízení - jak stranický, tak ministerský. "Jak mi to vysvětlil, šlo o nedorozumění," říká ministr životního prostředí a šéf Strany zelených Martin Bursík, jemuž se Korbelovo vysvětlení zdá přijatelné. Korbel na ministerstvu zastupuje právě zelené - a na přelomu roku se i uvažovalo, že se v rámci vládních rošád posune na ministerský post.

"Je to tvrzení proti tvrzení. Komunikace mezi nimi probíhala, ale kdo komu co nabízel, nejde dokázat," vzkázal ministr Jiří Pospíšil prostřednictvím mluvčí Zuzany Steinerové. Podle ní Korbel o možném střetu zájmu a o tom, že dříve Uzunoglua zastupoval, informoval odbor odškodňování, za který do té doby zodpovídal. A ministr ho poté předal jinému náměstkovi.

HN ale mají k dispozici ověřenou kopii Smlouvy o poskytování právních služeb, v níž si právní kancelář Korbel, Tuháček a partneři Uzunoglovi navrhla odměnu 15 procent ze sumy, kterou pro něj vysoudí. Nese podpis Miloše Tuháčka. Uzunoglu ji podepsat odmítl. Tuháček případ nekomentuje. "Pokud vím, žádná platná smlouva není. A s panem Uzunogluem jsem v životě nejednal a nic mu nenabízel," říká.

Uzunoglu se domáhá po státu odškodnění za neoprávněnou vazbu a ušlý zisk ze zmařených obchodů. "Byly zmařeny miliardové obchody, a v době, kdy jsem strávil ve vazbě, poškozen a rozkraden můj majetek," řekl HN Uzunoglu, který právě včera na stát žalobu o padesát miliard korun podal. Uzunoglu dělal mimo jiné obchodního zástupce Škody Praha v Turecku, kde zprostředkoval kontrakty na postavení několika elektráren.

Uzunoglu byl zatčen prakticky za přímého přenosu médií v září 1994 a policie o něm informovala jako o zvláště nebezpečném zločinci, který se dopustil řady podvodů, připravoval tři vraždy a mučil své obchodní partnery. A dva a půl roku strávil i ve vazbě.

Až po dlouhých třinácti letech soud všech obvinění Uzunoglua zbavil. A hlavního svědka, na němž jediném vlastně obžaloba stála, označil za nevěrohodného. Svědek v Česku mimo jiné pobýval na falešný pas a svoji výpověď několikrát změnil.

Několik let přitom kauza zamrzla na tom, že se ji bezradná česká justice marně snažila předat k dořešení do Turecka. Ankara to odmítla s tím, že vše se stalo v Česku, kde i Uzunoglu trvale žije a má i české občanství. Za Uzunoglua přitom sepisovaly petice desítky známých osobností, mezi nimi i bývalý prezident Václav Havel, scenárista Zdeněk Svěrák či senátor Jaromír Štětina, kteří kvůli němu drželi i symbolickou hladovku.

Po svém očištění podal Uzunoglu žádost o odškodnění. Ministerstvo spravedlnosti mu vyplatilo zhruba pět milionů korun.

Autor/ři: Marek Pokorný